adygine Geomin - vrtání studní
 

PROJEKT 2004-2007


KYRGYZSTÁN - Monitoring vysokohorských ledovcových jezer a ochrana obyvatelstva před katastrofálními následky povodní vzniklých průtržemi morénových hrází

Gestorský resort: Ministerstvo životního prostředí ČR

Odborný garant: RNDr. Josef Janda

Řešitelská organizace: GEOMIN družstvo, Jihlava

Odpovědný řešitel: RNDr. Michal Černý

Spolupracující organizace: Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK, Doc. RNDr. Bohumír Janský CSc.

Partnerská organizace v Kyrgyzstánu: Gosudarstvennoe Agentstvo po geologii i mineralnym resursam vBiškeku, Sergej Alexandrovič Jerochin

Spolupracující organizace v Kyrgyzstánu: Akademie věd Kyrgyzské republiky, Kyrgyzsko-Ruská Slovanská universita

Projekt je hrazen ze státního rozpočtu České republiky vrámci projektů pomoci rozvojovým zemím.

Rozpočet projektu: celkem 9 150 000 Kč

Harmonogram: řešení projektu v roce 2004 - 2006
 
 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Vznik a vzrůstající nebezpečnost vysokohorských jezer souvisí s globálním oteplováním Země a s celkovými klimatickými změnami. V důsledku odtávání ledovců vzniká množství ledovcových jezer, jejichž vývoj je velmi dynamický. Životnost většiny jezer je maximálně několik desítek let a jejich hladina během roku silně osciluje. Při ucpání podzemních kanálů ledovcovými sedimenty a rychlém naplnění jezerní pánve vodou často dochází k protržení málo zpevněné morénové hráze a následné ničivé povodni.
 
V posledních dvou desetiletích se dynamika vývoje ledovců a vysokohorských jezer zvyšuje, situaci komplikují i stále častější teplotní a srážkové extrémy v průběhu roku i v jednotlivých ročních úhrnech. Problém průvalů vysokohorských jezer se týká všech velehorských oblastí v Evropě. Asii a Severní i Jižní Americe a věnuje se mu v posledních desetiletích velká pozornost. V Kyrgyzstánu jsou tyto jevy studovány od roku 1966. Ke katastrofálním průvalům dochází téměř každý rok. Nejhorší byl v roce 1998 průval jezera Šachimardan, který způsobil velké ekonomické škody a smrt téměř stovky lidí na území Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Z území Kyrgyzstánu je udáváno přibližně 8 200 ledovců, které pokrývají více než 8 000 km2, což je přibližně 4,2 % povrchu Kyrgyzstánu. Odhaduje se, že ledovce vážou 650 x 109 m3 vody. Vlivem globálního oteplování a dalších ekologických faktorů, jako je například znečištění povrchu ledovců spadem průmyslových zplodin (a tím větší absorbcí slunečního záření) dochází k jejich stále rychlejšímu odtávání. Udává se, že v letech 2001 - 2025 se plocha kyrgyzských ledovců zmenší o 30 - 40 %.
 
V Kyrgyzské republice známo zhruba 50 000 vysokohorských ledovcových jezer a další v důsledku odtávání ledovců každoročně vznikají. Jsou to jezera nejrůznějších velikostí a objemů, od drobných termokrasových jezírek o objemu desítek m3 po jezero Petrova s odhadovaným objemem 23 mil. m3 a plochou 278 ha. Jako "jezera s rizikem" protržení bylo na základě dosavadních výzkumů označeno 287 jezer, z toho 63 jako jezera hrozící protržením v nejbližších letech. Tato jezera byla stručně katalogizována, je u nich vypočtena kubatura vody a označen stupeň nebezpečnosti ve škále 1 - 3. Každoročně se zhruba 20 jezer nachází ve stádiu aktuálního nebezpečí průvalu. Společný česko-kyrgyzský projekt byl vypracován a předložen na žádost kyrgyzské strany v roce 2003. V tomtéž roce byl schválen jako dvoustranný projekt v rámci Programu pomoci rozvojovým zemím. Terénní práce byly započaty v létě roku 2004.
 

CÍLE PROJEKTU

 
Globální cíle projektu
  • zlepšení metodiky výzkumu ledovcových jezer za použití moderních metod
  • vytvoření návrhu monitoringu s navazujícím varovným systémem katastrofálních průtrží vysokohorských ledovcových a sesuvem hrazených jezer
  • zajištění bezpečnosti obyvatel v sídlech situovaných do vysokohorských údolí a úpatních svazích před povodňovými vlnami
 
Bezprostřední cíle projektu

  • příprava podkladů pro zajištění monitorování ledovcových jezer a sedimentů, tvořících čelní morénové či sesuvové hráze
  • vyhodnocení průběžných změn stavu rizikových vysokohorských jezer v závislosti na globálním oteplování klimatu a na změnách morfologie ústupového ledovce
  • vyhodnocení nebezpečnosti jednotlivých typů jezer a mechanizmů průvalů v současnosti a v budoucnosti počítačovým modelováním v závislosti na typu jezera, geomorfologii údolí a stupni osídlení krajiny
 

ÚZEMÍ PROJEKTU

Činnost projektu se soustřeďuje především na horské hřbety západního Ťan-Šanu v severním Kyrgyzstánu. V této oblasti se dynamika vývoje a ústupu ledovců v posledních desetiletích velmi rychle zvyšuje a dochází ke vzniku mnoha nových jezer, která mohou být potenciálně nebezpečná. Údolí pod horskými svahy a břehy jezera Issyk-Kul jsou také hustě osídlené, takže každý průval jezera může způsobit velké škody na infrastruktuře i na životech.
 
 
mapa stránek | tisk stránky | edited by n.e.s.p.i.