Přírodní rizika v Kyrgyzstánu

Na území Kyrgyzské republiky se soustřeďuje řada typů přírodních rizik, která vycházejí z velehorského reliéfu, charakteru klimatu a pozice na seismicky aktivních zónách. K přírodním rizikovým jevům patří sesuvy, selové přívaly, záplavy a průvaly vysokohorských jezer. Tyto jevy mohou být ještě kombinovány a jejich katastrofální následky násobeny častými zemětřeseními.

Sesuvy zemin a sklaních bloků způsobují každoročně velké ekonomické škody a smrt desítek obyvatel. Během posledních dvanácti let bylo sesuvy zničeno téměř 8 000 obytných domů, tj.průměrně asi 660 ročně. V posledních letech se událo i několik případů s obětmi na životech. Dne 22. 4. 2003 zahynulo pod závalem o objemu 1,5 milionu m3 38 lidí včetně 22 dětí v obci Kara-Taryk na jihu Kyrgyzstánu. Ve stejné oblasti zahynulo pod sesuvem 33 lidí téměř na den o rok později, 27. 4. 2004. Jen během dubna spadlo toho roku 20 sesuvů. Další dvě oběti si vyžádal sesuv 11. května.

 

Převážná část sesuvů ohrožuje nižší a střední polohy, ve vysokých horách jsou vzácnější. Z 329 tabulkově evidovaných lokalit s rizikem destruktivních sesuvů leží 90 % v Džalalabadské a Ošské oblasti na jihozápadě kyrgyzstánu. K některým případům sesuvů dochází v důsledku porušení stability svahů činností člověka. Sesuvy ohrožují i areál ložiska uranových rud Maily Su, kde mohou způsobit destrukci odkališť a hald a následnou kontaminaci širokého okolí. Specifickým případem kombinovaných rizik jsou jezera, která vznikla přehrazením řeky mohutnými sesuvy. Za sesuvovou hrází se často vytvoří jezero o velkém objemu vody. To pak v případě protržení hráze, které bývá opět následkem vniknutí sesuvu nebo selu do jezera, způsobí katastrofální záplavy. Jedno z takových jezer, jezero Kutman-Kul, ohrožuje právě údolí s uranovým ložiskem Maily Su.

 

Sely, v alpských zemích známé pod názvem mury, jsou dalším typem rizika, které se na rozdíl od sesuvů vyskytuje především ve vysokohorských oblastech. Jde o bahnotoky s vysokým obsahem kamenité složky, které vznikají v hřebenových partiích hor po prudkých přívalových deštích. Vyznačují se velkou rychlostí a silou. Masa vody, zeminy a kamení je schopná unášet balvany o váze několika desítek tun a vysoké stromy. Vzhledem k výskytu selů ve vyšších nadmořských výškách bez trvalého osídlení a s málo rozvinutou infrastrukturou nezpůsobují ve většině případů velké ekonomické škody a oběti na životech. Většina kamenitého materiálu se uloží na dně údolí během prvních kilometrů dráhy selu a do více osídlených partií ve spodních částech údolí dorazí zpravidla jen vodní příval. Nejvíce ohrožená jsou údolí využívaná k rekreačním účelům. To je případ doliny Ala Arča a údolí do ní ústících. Areál rekreačních domků a chat Kaška Su byl poničen opakovanými selovými povodněmi v letech 2003 a 2004, sely poničily komunikaci v ústí údolí Karagaj-Bulag a ohrožují i další části hojně navštěvovaného národního parku Ala Arča a dalších lokalit na severní straně Kyrgyzského hřbetu.

 

Záplavy rozvodněných řek ohrožují převážně plochá široká údolí kolem velkých toků. Tyto oblasti jsou nejhustěji osídlené a hospodářsky využívané, takže ekonomické škody způsobené záplavami mohou být oproti škodám způsobeným jinými přírodními jevy relativně vysoké.

Nejrozsáhlejší povodně zasahují širokou nivu řeky Ču včetně městských aglomerací Biškek a Tokmak. Dalšími ohroženými lokalitami jsou střední tok řeky Naryn, údolí řeky Talas, nížinaté východní a severní okolí jezera Issyk Kul včetně města Karakol a některé další lokality.

Za ohrožené povodněmi je pokládáno celkem 182 měst a vesnic.

 

Průvaly vysokohorských jezer jsou nečastější v těch partiích hor, kde rozsah ledovců dosahuje své spodní hranice a je tedy náchylnější ke změnám klimatu i lokálním výkyvům počasí. V těchto podmínkách dochází k intenzivnějšímu odtávání ledovců a k dynamickému vývoji jezer vznikajících pod jeho čelem. V nejvyšších částech masívu centrálního Ťan Šanu a Pamíru s mohutným zaledněním jsou podmínky stabilnější a k průvalům jezer prakticky nedochází.

Nejvíce jezer s možností průvalu leží na severních svazích Talaského a Kyrgyzkého hřbetu a v okolí jezera Issyk Kul, na severních svazích hřbetu Terskej Ala-Too a jižních svazích hřbetu Kungej Ala-Too. V těchto oblastech je i vzhledem k poměrně hustému osídlení a rozvinuté infrastruktuře možnost způsobení největších škod. Další nebezpečná jezera leží v oblasti hřbetu Čatkal na západě Kyrgyzstánu a v jeho jihozápadní části na severních svazích Turkestánského a Alajského hřbetu.

V poslední době stoupá nebezpečnost jezer hrazených závaly. Při stále častějších přívalových deštích stoupá pravděpodobnost pádu sesuvu nebo selu do jezera a způsobení přelivu nebo průvalu hráze. Vzhledem k velkým objemům vody v jezerech tohoto typu může mít průval katastrofálnější následky než v případě vysokohorských ledovcových jezer. Na území Kyrgyzstánu podle poslední katalogizace jezer z roku 1999 je 287 pokládáno za jezera s rizikem průvalu, z toho u 63 může dojít k průvalu v nejbližších letech. Kolem dvaceti jezer se každoročně nachází ve stádiu aktuálního nebezpečí průvalu.

 

Velehorské masívy na území Kyrgyzstánu jsou pohoří, ve kterých i v současné době probíhají intenzivní tektonické procesy. Celé území je seismicky aktivní a dochází zde k častým zemětřesením. Nejaktivnější zóny probíhají podél severní hranice země, kde korespondují s Kyrgyzským a Kungejským hřbetem a podél hlubokého aktivního talasko-ferganského zlomu, který probíhá ve směru severozápad – jihovýchod napříč celým západním Kyrgyzstánem. Podle seismologů může v těchto zónách dojít k zemětřesením o síle až 9 stupně Richterovy škály.