Znečištění rtutí v oblasti řeky Selenge
MONGOLSKO – Posouzení environmentálních rizik kontaminace rtutí při těžbě ložisek v povodí řeky Selenge
Gestorský resort: Ministerstvo životního prostředí ČR
Odborný garant: RNDr. Martin Holý
Řešitelská organizace: GEOMIN družstvo, Jihlava
Odpovědný řešitel: RNDr. Jiří Šourek
Spolupracující organizace: Saint Mary´s University, Halifax
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno
Partnerská organizace v Mongolsku: Ministry of Nature and Environment, Ulaanbaatar
Spolupracující organizace v Mongolsku: Mongolian Technical University, Ulaanbaatar
Místní správní orgány v provincii Selenge, Darchan, Bulgan a Tov
Projekt je hrazen ze státního rozpočtu České republiky v rámci programu české rozvojové spolupráce.
Harmonogram: řešení projektu v roce 2006 – 2008
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Rozvoj řemeslné těžby zlata v Mongolsku
Až do počátku 90. let bylo řemeslné těžařství v Mongolsku neznámým pojmem. V průběhu posledních deseti let minulého století došlo v Mongolsku k dramatickým změnám, které lze zkráceně popsat jako přechod plánované ekonomiky na tržní. Mongolská společnost v tomto období, které trvá do současnosti, prochází řadou ekonomických změn, které se velmi ostře odráží do sociální oblasti a do stavu životního prostředí. Jedním z nejvýznamnějších fenoménů současnosti je „zlatý boom“ v oblasti těžby surovin, který zároveň nastartoval extrémní nárůst počtu řemeslných těžařů. Hlavními důvody pro rozvoj malého těžařství jsou celková vysoká nezaměstnanost ve společnosti a nízká nabídka pracovních příležitostí ve městech i v málo industriálně a infrastrukturně rozvinutém venkově. Vysoký nárůst počtu těžařů je způsoben vedle současně vysokých cen surovin, které zajišťují malým producentům přijatelné příjmy, i příliv ze sociálního prostředí bývalých, méně úspěšných pastevců a zemědělců.
Předpokládá se, že v současné době se v Mongolsku zabývá ať už legální, či většinou nelegální těžební činností asi 100 tisíc osob. Většina těchto sezónních pracovníků se soustřeďuje v rudních revírech s těžbou zlata, část těžařů se zabývá exploatací lokalit fluoritu a uhlí v okolí Ulaanbaataru. Část produkce malých a středních těžařů je realizována přepracováváním odpadů po aktivní nebo ukončené průmyslové těžbě, část těžařů využívá menší ložiskové objekty, které stojí mimo zájem velkých důlních společností. Objemy vytěžené suroviny jsou velmi rozdílné, od víkendových těžařů – dospívajících dětí s rýžovací pánví, přes rodinné podniky až po drobnou mechanizovanou těžbu.
Je přirozené, že většina kapitálově slabých řemeslných těžařů používá jednoduché technologie těžby a úpravy rudy, která má často velmi negativní dopady na okolní životní prostředí a ve svých důsledcích je značně zdravotně riziková i pro samotné těžaře. Používání rtuti při úpravě Au rud je vzorovým příkladem.
Identifikace silných a slabých stránek řemeslné těžby v Mongolsku
Přínosy řemeslné těžby
Ekonomické
přínosy |
Finanční přínosy pro lokální i centrální ekonomiku |
Využití drobných výskytů a rudních projevů se zlatem, ekonomicky nevýhodných pro průmyslovou těžbu |
Oživení místního trhu, nabídka servisních služeb pro těžaře – výroba a prodej vybavení, odbytové možnosti pro pastevce |
Dotěžování odpadů po průmyslové těžbě, zvýšení celkové výtěžnosti zlata |
Sociální
přínosy |
Pracovních příležitosti u obyvatel s nižším vzděláním |
Alternativní zaměstnání pro pastevecké rodiny, které z důvodů restrukturalizace zemědělské výrobynebo jiných změn přišly o zdroj obživy |
Stabilizace místních obyvatel, prevence vylidňování z venkova do větších měst, zejména Ulaanbaataru |
Negativní impakty řemeslné těžby
Ekonomické impakty |
Rozvoj „šedé“ ekonomiky |
Nedostatečné technické a technologické zabezpečení malých těžeben, nízká efektivita prací |
Chybějící státní kontrola nad využíváním nerostného bohatství státu |
Sociální impakty |
Vysoká migrace obyvatel do těžebních regionů, koncentrace obyvatel v sociálně a infrastrukturně nepřipravených oblastech |
Opuštění dosavadního způsobu života – extenzívního pastevectví, který zajišťoval pro venkovské obyvatele stabilní zdroj obživy |
Nedostatečné sociální a zdravotní zajištění řemeslných těžařů |
Vysoká bezpečnostní rizika vyplývající z činnosti řemeslných těžařů |
Problematika míst „duchů“ a sociálních stresů po ukončení těžební činnosti |
Průvodní negativní faktory vyskytující se v centrech působení řemeslných těžařů – zvýšená kriminalita, alkoholismus atd. |
Ekologické impakty |
Nekontrolované používání rtuti při zpracování rud, vysoká zdravotní rizika, intoxikace bioty rtutí |
Devastace krajiny |
Zábor půdy využitelné pro extenzívní pastevectví, likvidace zdrojů pitné vody a napajedel dobytka |
Negativní plošné ovlivňování kvality povrchových vod, nižší produkce ryb a negativní ovlivnění rybí diverzity |
Nulová revitalizace vytěžených lokalit, absence programů uzavírání lokalit s ukončenou těžbou |
nahoru
Realizací projektu budou na konkrétních lokalitách a ložiskových objektech, které představují aktuální dlouhodobé ekologické zátěže z hlediska vysokých obsahů rtuti, proškoleni odborní pracovníci místních správních orgánů a Ministerstva přírody a životního prostředí Mongolska.
Cíle projektovaných prací:
A) Aplikací geoekologického průzkumu a environmentálního hodnocení lokalit s ukončenou nebo stávající těžbou rozsypových ložisek zlata v oblasti středního Mongolska posoudit a vyhodnotit rozsah kontaminací aluviálních sedimentů údolní nivy a řečištních sedimentů rtutí.
B) Analýza využívání metalické rtuti v těžebním průmyslu Mongolska a hodnocení předpokládaných dopadů kontaminace rtuti na biosystémy a na zdraví člověka.
C) Vyškolení mongolských specialistů a pracovníků státní správy zajišťujících ochranu životního prostředí. Předání metodiky průzkumných prací, hodnocení rizik a sanačních zásahů a odpovídajícího přístrojového a technologického vybavení.
D) Návrh odpovídajících environmentálních norem a ekologických standardů, omezujících používání rtuti v těžebním průmyslu
ÚZEMÍ PROJEKTU
Z rozsáhlého území povodí řeky Selenge na mongolské části území bylo jako zájmové území regionálně zvolena jeho východní část, která zahrnuje dílčí povodí nejvýznamnějších jižních přítoků - řeku Orchon a Tuul a východních přítoků - řeku Charaa a Eroo.
V tomto území se rovněž realizuje podstatná část produkce zlata v Mongolsku a v uvedené oblasti dochází od poloviny 90. let minulého století k největší koncentraci řemeslných těžařů, kteří svými aktivitami různým způsobem zasahují do přirozeného životního prostředí a kteří jsou rozhodující komunitou využívající rtuť při svých činnostech. Ve zmíněné oblast byly identifikovány nejvýznamnější historické i současné environmentální impakty způsobené rtutí.
|